Marie Večerková

Jako dítě jsem byla hodně často nemocná - angíny, záněty apod. Pohyb byl pro mě důležitý, ale jen rekreační - plavání, hry na hřišti po celý rok.
Kolem 40 roku věku jsem měla potíže s ledvinami a objevila tchaj-ťi čchűan. První seminář jsem absolvovala v roce 1997 - pomalý pohyb mi učaroval. Začalo objevování bojového umění - čínského kulturního pokladu - učení na celý život. Nejprve jsem cvičila styl Jang a v poslední době cca 11 let se učím stylu rodiny Čchenů u Víta Vojty osobního žáka patriarchy zakladatelského rodu Chen (čchen), velmistra Chen Xiaowanga (Čchen Siao-wang). Cvičení Tchaj-ťi je vlastně taková třešnička na dortu, sestavě vždy předchází cvičení uklidňující a harmonizační. Jedná se o pomalé jednoduché pohyby spojené s dýcháním. Cvičí se ve stoje, kdo nemůže na nohy cvičí v sedě na židli.
Není třeba žádné speciální oblečení, stačí volný oděv a cvičit se může na koberci naboso i v ponožkách, na parketách a venku v jednoduchých teniskách s měkkou podrážkou.